Kronika města Ostie
Ostijské muzeum
Prohlídka areálu

Ostia Antica

Kronika města Ostie

Ostijské muzeum

Prohlídka areálu

1. Vstup
2. Nekropole Ostijské silnice (Via Ostiense)
Hned za vstupem k vykopávkám antické Ostie (1) procházíme po starobylých dlažebních kamenech Ostijské silnice (Via Ostiense), podél níž se rozprostírá část pohřebiště (2). Zbytky hrobů, které byly kdysi bohatě zdobeny a dnes působí pouze svým obnaženým zdivem, jsou připomínkou rabování, které je postihlo v minulých stoletích díky neodborným archeologům a hledačům pokladů. Přesto lze ještě dnes rozpoznat na půdorysech charakteristické rysy rodinných hrobek majetných obyvatel Ostie. Odbočíme-li z Via Ostiense doleva, kde probíhá souběžně další dlážděná cesta, najdeme hroby ve formě kaple z pozdní doby císařské a starší kolumbária s četnými výklenky pro uložení uren s popelem zemřelých. Zbytky mramorových a keramických sarkofágů dávají spolu se zbytky náhrobních nápisů představu o výbavě hrobů. Náhrobky sahají až k hradební zdi z doby Sullovy (3), která jasně oddělovala pohřebiště od vlastního města.
3. Římská brána (Porta Romana) a Sullovy hradby
Na konci nekropole stojíme před zbytky Římské brány (Porta Romana). Zde končí Via Ostiense, která se za městskou branou mění v ulici Decumanus Maximus. Podstavec po pravé straně patřil soše některého z římských císařů. Brána byla snad korunována dvěma sochami okřídlené Minervy, z nichž jedna se nachází na tzv. náměstí Vítězství (4). Po straně brány lze spatřit zbytky Sullových hradeb z let 82-79 př. Kr. Za branou se rozprostírá velké náměstí, na jehož levé straně jsou ještě patrné pozůstatky velké vodní nádrže. Náměstí sloužilo jako stanoviště povozníků, kteří zprostředkovávali spojení mezi Římem a Ostií. Svědčí o tom i krásná budova lázní - Terme dei Cisiarii (6), před níž se nachází velké skladiště z doby republikánské s pozoruhodným sloupovým portálem.
6. Lázně povozníků (Terme dei Cisiarii)
Budova lázní pochází z doby přelomu 1. a 2. stol. a byla postavena na základech bývalého skladiště potravin. Patřila pravděpodobně cechu povozníků, jak o tom svědčí nádherná mozaika frigidária (8,7 x 8,7 m), která zobrazuje typické činnosti cechu. Předpokládá se, že povozníci zajišťovali nejen veřejnou dopravu ve městě, ale i rychlé spojení s Římem po Via Ostiense, přičemž používali jak dvoukolé drožky (cisium), tak i čtyřkolé vozy (carruca) pro přepravu zboží a nákladu. Po pravé straně ulice Decumanus Maximus se nachází obrovské skladiště potravin - horrea (7), které pochází z doby císaře Antonina Pia. V kamenné podlaze lze mřížemi spatřit olověné trubky ostijského akvaduktu.
9. Neptunovy lázně (Terme di Nettuno)
Lázně se rozkládají na základech ještě starších therm. Stavba započala za císaře Hadriána, poté byla pro nedostatek finančních prostředků pozastavena a byla dokončena až za Antonina Pia, který poskytl obyvatelům Ostie potřebné finance. Dobře členěná a funkční stavba skrývá nejkrásnější ostijskou mozaiku o rozměrech 18 x 12 metrů, která zobrazuje Neptunův triumf. Obklopen mořskými nestvůrami, Nereidami a Tritóny řídí Neptun čtyřspřeží mořských koní. V sousedním sále se nachází mozaika královny moře Amphytrite. V témže sále (dnes zakryta) se nacházela jedna z mnoha středověkých pecí, v nichž se z mramoru získávalo vápno.
10. Požární zbrojnice (Caserma dei Vigili)
Dříve než dojdeme k požární zbrojnici, mineme na stejnojmenné ulici cisternu. Poté uvidíme pod úrovní ulice krásnou černobílou mozaikovou podlahu budovy z doby Claudiovy, která musela ustoupit stavbě Neptunových lázní. Požární zbrojnice pochází z roku 132 po Kr. Přímo před hlavním vchodem jsou patrné zbytky mozaikové podlahy dvou malých vinných výčepů. Interiér se skládal z nádvoří obklopeného dvouposchoďovými arkádami, z nichž se vcházelo do jednotlivých vnitřních prostor. Po levé straně se nachází latrína, na jejíž stěně je malý výklenek zasvěcený bohyni Fortuně. V roce 207 po Kr. vzniklo na nádvoří augusteum, které sloužilo císařskému kultu. V přízemí jsou ještě dnes patrné podstavce, na nichž stály sochy císařů, např. Septimia Severa, Caracally. Vestibul augustea byl ozdoben černobílou mozaikou, zobrazující obětní scénu.
11. Domovní blok (Insula dell'Ercole Bambino)
12. Domovní blok (Insula del soffitto dipinto)
13. Fortunatův hostinec (Caupona di Fortunato)
Podél Via della Cisterna se rozkládá velká obytná budova, která pochází z doby Hadriánovy a skládá se ze dvou bytových jednotek (insulae). Lze předpokládat, že budova byla dvoupatrová. Obě insulae dávají tušit blahobyt jejich obyvatel, kteří patřili ke střední vrstvě obchodníků. V Insula dell'Ercole Bambino (11) se zachovaly zbytky střízlivých nástěnných maleb s převážně geometrickými vzory, jen zřídka s figurální výzdobou.
U východu z Via della Cisterna na Decumanus Maximus nalezneme hostinec - Caupona di Fortunato (13).
14. Památník křesťanských mučedníků
Nedaleko divadla se nalézá památník ostijských křesťanských mučedníků. Mezi nejvýznamnější patřili Aurea, Ciriacus, Hippolytus, Asterius a Prepedigna. Sarkofág s vyobrazením Orfea prý obsahuje ostatky biskupa Ciriaka. Jakkoli existuje jen málo dokumentů z 3. století, lze z nich dovozovat, že ostijská křesťanská obec byla početná a živá. Sv. Augustin ji označuje jako "nejslavnější z obcí ležících mimo město" a poznamenává, že "ostijský biskup má od nepaměti právo pomazat vyvoleného na stolci Petrově".
15. Hortensiova sýpka (Horrea di Hortensius)
16. Artemidina sýpka (Horrea dell'Artemide)
17. Skladiště džbánů (Magazino del Dolii)
Jedná se o řadu skladišť potravin, z nichž nejstarší je Horrea di Hortensius, které pochází z 1. stol. př. Kr.
Horrea dell'Artemide se vyznačuje řadou džbánů (dolii) zapuštěných do země, které sloužily k uchovávání vína a oleje.
Podle Liber pontificalis se na Decumanus Maximus nedaleko divadla nalézal jeden nebo více vítězných oblouků, pod nimiž byli umučeni sv. Aurea a sv. Ciriacus. Po těchto obloucích se však nezachovaly žádné stopy.
18. Divadlo
Bylo postaveno v roce 12 př. Kr. za císaře Augusta a v roce 196 po Kr. rozšířeno a obnoveno, čímž byl počet míst zvětšen na 3500. V pozdní době císařské došlo k další obnově, při níž byla orchestra upravena i pro vodní představení. Potřebná voda byla shromažďována ve velkých cisternách.
19. Cechovní fórum (Foro delle Corporazioni)
Velký čtverhranný portikus se dvěma řadami dórských sloupů byl postaven v době Claudiově. Fórum s původně 50 (po přestavbě z r. 196 po Kr. dokonce 64) obchody (stationes) představovalo obchodní centrum Ostie. Dodnes zachované mozaiky pocházejí ze druhé stavební fáze. Bohužel byly neodborně restaurovány a mnohdy již neodpovídají původnímu stavu. Mozaiky znázorňovaly obchodní aktivity té které statio a byly tak vlastně svého druhu reklamní tabulí. Ve středu fóra stojí na vysokém pódiu chrám, zasvěcený pravděpodobně bohyni Ceres.
20. Schola dell'Ara della Lupa
21. Apuleiuův dům (Domus di Apuleius)
Dům, který je pojmenován podle nápisu na olověné tabulce Apuleius Marcellus byl postaven pravděpodobně v 1. stol. po Kr. Skládá se ze sloupového atria, které je obklopeno malými místnůstkami s černobílou mozaikovou podlahou.
22. Čtyři republikánské chrámky (Quattro Tempietti Repubblicani)
Skromné pozůstatky čtyř malých republikánských chrámků stojí na vysokém společném pódiu.
23. Mithraeum sedmi sfér (Mitreo delle Sette Sfere)
Jedno z nejzachovalejších ze 7 ostijských mithraeí pochází z 3. stol. po Kr. Dvě pódia byla vyhrazena přívržencům kultu, chodba vedla k oltáři s vyobrazením boha Mithry. Podlahy pódií a chodby jsou vyzdobeny černobílou mozaikou. Na mozaice nalezneme sedm k oltáři směřujících půlkruhů, které symbolizují sedm nebeských sfér a sedm stupňů k dosažení poznání. Číslo sedm se v té či oné podobě objevuje ve všech ostijských mithraeích. Na mozaikách pódií najdeme znamení zvěrokruhu a další postavy. V ostijském muzeu je vystavena velmi hodnotná skulptura Mithry.
24. Velká sýpka (Grandi Horrea)
Mohutná sýpka byla postavena v 1. stol. po Kr. mezi chrámem Claudiovým a Neronovým.
25. Kolegiální chrám (Tempio Collegiale)
Jeden z mnoha chrámů zřízených obchodními sdruženími byl přístupný pouze jeho členům (sodales).
26. Sídlo augustálů (Sede degli Augustali)
Budova byla v 2. stol. po Kr. přestavěna ze starší stavby z doby republikánské. Sloužila jako sídlo augustálů, kněžského kolegia, které pečovalo o kult Larů nebo genia Augustova. Vchod z Decumanus Maximus ústí do arkádami obklopeného nádvoří se studnou. Ve velkém sále s apsidou byly v průběhu archeologických vykopávek objeveny sochy císařů, mezi nimi i socha, která zobrazuje císaře Maxentia jako pontifika maxima (dnes umístěna v muzeu).
27. Prádelna (Fullonica)
Antická prádelna a barvírna.
28. Chrám Dobré bohyně (Tempio della Bona Dea)
Na konci Via degli Augustali lze nalézt objekt ležící pod úrovní ulice. Pochází z 1. stol. př. Kr. a skrývá Chrám dobré bohyně (Vesty). Byla uctívána ženami jako ochránkyně plodnosti a dobré úrody.
29. Mithraeum nejšťastnějšího (Mitreo di Felicissimo)
Malé mithraeum leží vpravo od Chrámu dobré bohyně a zachoval se z něj zlomek mozaiky na podlaze chodby.
30. Mithraeum hadů (Mitreo dei Serpenti)
31. Dům Slunce (Caseggiato del Sole)
32. Lázně (Terme)
33. Domovní blok (Insula dell'invidioso)
Jdeme-li po Via della Fortuna Annonaria, narazíme po pravé straně na uličku Via del Caseggiato del Sole. Zde nalezneme mj. dva obytné bloky z doby Antonina Pia a Mithraeum hadů.
34. Dům Fortuny (Domus della Fortuna Annonaria)
35. Domus del Protiro
36. Mlýny (Molini)
37. Dům Medúzy (Domus della Medusa)
Pokračujeme-li dále po Via della Fortuna Annonaria a pak po Semita dei Cippi, můžeme si prohlédnout několik pěkných domů. Domus della Fortuna Annonaria má sloupový peristyl a hezký pokoj s černobílou mozaikou na podlaze, na níž najdeme kapitolskou vlčici. Vydáme-li se směrem k Porta Laurentina, narazíme vlevo na Domus del Protiro s nádhernou barevnou mozaikou. Pozoruhodné je i malé nymphaeum, k němuž sejdeme po několika schodech z pravé strany portiku. Vyjdeme-li z Domus del Protiro, najdeme po pravé straně ulice antický mlýn. O něco dále se nachází Domus della Medusa.
38. Laurentinská brána (Porta Laurentiana)
39. Chrám Bellony (Tempio della Bellona)
40. Schola degli Hastiferi
41. Chrám Velké matky (Tempio della Magna Mater)
42. Mithraeum zvířat (Mitreo degli Animali)
Brána Porta Laurentina ústila na cestu vedoucí do města Laurentum. Zachovaly se zbytky obou věží z tufových kvádrů a část opevnění z doby Sullovy. Asi sto metrů za branou se nachází rozsáhlé pohřebiště (necropoli dei Claudi). Vnitřní stranu opevnění tvoří Termy majáku (Terme del Faro) a trojúhelníkové prostranství (Campo della Magna Mater), kde se nalézá Chrám Velké matky.
Chrám bohyně války Bellony leží bezprostředně za starou branou. Před ním se nachází Schola degli Hastiferi, náboženské společenství, jehož členové pečovali o kult bohyně. Nedaleko je další z ostijských mithraeí - Mithraeum zvířat.
43. Lázně majáku (Terme del Faro)
Termy majáku pocházejí z doby Trajánovy. Hned u vchodu narazíme na tabernu (obchod) s krásnou barevnou mozaikou. O několik metrů dále po levé straně je frigidarium s mozaikou, která představuje ostijský maják. Místnost, která byla zakryta při restaurátorských pracích střechou, skrývá mramorem obložený bazén a freskovou výzdobu.
44. Caseggiato dell'Ercole Bambino
45. Prádelna (Fullonica)
46. Hostinec U páva (Caupona del Pavone)
Jedná se o jeden z mála s jistotou identifikovaných ostijských hostinců. V přízemí je hned u vchodu malá latrína, za ní vpravo se nalézá místnost s výčepem vyzdobená freskami. Malé dveře vedou do další místnosti vymalované postavami Múz. V patře se nacházely hostinské pokoje.
47. Dům ryb (Domus dei Pesci)
48. Dům sloupů (Domus delle Colonne)
49. Nymphaeum Erótů (Ninfeo degli Eroti)
V ulici Via della Caupona del Pavone najdeme dva domy z 3. stol. po Kr.: Dům ryb (Domus dei Pesci) a Dům sloupů (Domus delle Colonne). V Domě ryb je pozoruhodné triclinium (jídelna) s mozaikovou podlahou. Z peristylu se dostaneme do malé kryté místnosti s nádhernou mramorovou podlahou zdobenou intarziemi (opus sectile). Vchod do domu je vyzdoben mozaikou, v jejímž středu je vyobrazen kalich a ryba, z čehož lze usuzovat, že dům patřil bohaté křesťanské rodině.
Dům sloupů (Domus delle Colonne) je vybaven pestrou mozaikovou podlahou, charakteristickou pro období pozdního císařství. O něco dále na Cardo Maximus se nachází nymphaeum (Ninfeo degli Eroti).
50. Lázně fóra (Terme del Foro)
Největší termy ve městě leží ve východní části fóra. Pocházejí z 2. stol. po Kr. a v pozdní době císařské byly několikrát restaurovány. Celý areál byl obklopen palaestrou se sloupovými halami a mozaikovou podlahou. Nacházelo se zde laconicum (parní lázeň) a calidarium (horká lázeň) s ohromnými okny. Podzemní chodba umožňovala zaměstnancům lázní regulovat topení. V severovýchodní části budovy lze ještě dnes spatřit základy čtyř velkých kotlů, které sloužily k ohřevu vody a výrobě páry. Frigidarium (studená lázeň) leželo v prostorném, bohatě zdobeném sále, z nějž zbyly jen velmi skromné pozůstatky.
51. Veřejné záchodky (Forica)
52. Caseggiato dei Triclini
Ačkoli se forica nacházejí uprostřed obytného bloku, jedná se přesto o veřejně přístupné toalety.
53. Kapitol (Capitolinum)
54. Chrám Romy a Augusta (Tempio di Roma e Augusto)
Aby bylo možno zřídit fórum, centrum politického, společenského a náboženského života, bylo třeba strhnout větší část starého hradu (castrum). Fórum bylo zřízeno v letech 20 - 25 po Kr., v téže době byla postavena bazilika a kurie, sídlo ostijského senátu. Teprve okolo roku 125 po Kr. nechal Hadrián zbourat malý chrámek a na jeho místě postavit mohutný Kapitol, chrám zasvěcený kapitolské trojici, Jovovi, Junoně a Minervě, obklopený po obou stranách velkými sloupovými halami. Ze staršího chrámu Romy a Augusta se zachovaly jen základy pódia.
55. Hostinec (Thermopolium)
Krásný domovní blok se táhne po levé straně Via della Casa di Diana. O něco dále vidíme balkón nad vchodem do thermopolia, antického hostince z roku 125 po Kr., který byl později několikrát přestavován. V baru byla podávána teplá i studená jídla, čerstvé víno ze sklepa, horké víno s medem. Místnost vpravo obsahuje malou pec a do země zapuštěný džbán, který sloužil k uchovávání oleje.
56. Pevnost (Castrum)
Pevnost, která vznikla v 4. stol. př. Kr., má pravoúhlý půdorys o rozměrech 194 x 126 metrů. Čtyři brány se otevírají přesně ve středu čtyř stran. Dvě hlavní ulice (Decumanus Maximus a Cardo Maximus) se křižovaly ve středu a dělily tak vnitřní prostor na čtyři stejné části.
57. Caseggiato del Molino
58. Silvánova svatyně (Sacello del Silvano)
59. Dianin dům (Casa di Diana)
60. Mithraeum Lucretia Menandra (Mitreo di Lucrezio Menandro)
Pozouhodný je dům zvaný Casa di Diana (Dianin dům). Původně tří- nebo čtyřpatrová budova z let 130-140 po Kr. dosahovala výšky 18 metrů, což odpovídalo maximální výšce povolené Trajánem pro soukromé obytné budovy. Je to typická insula, která se skládala z více bytů (cenacula). V přízemí se nacházely krámky a obydlí nejnižších sociálních vrstev, patro patřilo pohodlným bytům střední třídy. V zadní části domu se nalézá malé mithraeum, z něhož se zachovala dvě pódia a oltář.
Vpravo od Casa di Diana leží nájemní dům "Mlýn", kde se dosud zachovaly mlýnské kameny a mlýny na olej.
Mezi oběma domovními bloky se nachází malá svatyně (del Silvano) se zbytky nástěnných maleb.
Na severozápadní straně obou budov je dům, jehož interiér skrývá mithraeum(Mitreo di Lucrezio Menandro).
61. Domovní blok (Insula di Giove e Ganimede)
62. Domovní blok (Insula di Bacco Fanciullo)
63. Domovní blok (Insula dei dipinti)
64. Dům džbánů (Casa dei Dolii)
Skupina velmi rozmanitých tří- až čtyřpatrových nájemních domů pochází z let 128-138 po Kr.
65. Cardo Massimo
66. Caseggiato dei Misuratori del Grano
67. Via Tecta
68. Malá tržnice (Piccolo Mercato)
Budovy na Cardo Massimo byly v době Hadriánově r. 120 po Kr. přestavěny a rozšířeny. Po obou stranách široké ulice se táhly dlouhé arkády s obchody, zatímco v patře se nacházely obytné prostory. Vlevo probíhá paralelně malá ulička Via Tecta, kde byly nalezeny pamětní a votivní desky, které nás informují o životě starověkých obyvatel Ostie. Na konci Via tecta se nachází sloupový dvůr, který patřil k velkému, dobře zachovanému skladišti Piccolo Mercato.
69. Kurie (Curia)
70. Caseggiato del Larario
Kurie, sídlo ostijského senátu, tvořila spolu s bazilikou veřejnou budovu, centrum politického a soudního života. Bohužel se z něj skoro nic nezachovalo. Domovní blok Caseggiato del Larario pochází z roku 125 po Kr.
71. Dům kruhového chrámu (Domus del Tempio Rotondo)
72. Basilica
73. Kruhový chrám (Tempio Rotondo)
74. Kolegiální chrám (Tempio Collegiale)
Elegantní dům (71) zahrnuje několik místností se zbytky mozaikových podlah. Sloupový peristyl je ozdoben pěknou kašnou. Z baziliky (72) se zachovaly velmi skromné pozůstatky. Lze usuzovat, že budova byla obložena mramorem, který byl ve středověku bezohledně stržen a použit k výrobě vápna. Hned vedle baziliky se nalézá nádherný kruhový chrám (tempio rotondo) s kupolí z 3. stol. po Kr.
75. Jupiterův dům (Domus di Giove Fulminatore)
Vila z let 65-78 po Kr. se vyznačuje jistou kuriozitou. Značka, která je vyražena na jejich cihlách, patřila jistému L. Iuliovi Lesbiovi, který dodával cihly i do Pompejí a ke stavbě římského Kolosea.
76. Lázně (Terme)
77. Domovní blok (Insula)
78. Masný trh (Macellum)
79. Krámky prodavačů ryb (Tabernae dei Pescivendoli)
Vydlážděný mramorem, s odtokovým kanálkem a s krásnou kašnou uprostřed, takový byl masný trh (macellum). Tržiště je spojeno s dvěma krámky prodavačů ryb (Tabernae dei Pescivendoli).
80. Domovní blok (Insula del Dionisio)
81. Domovní blok (Insula dell'Aquila)
82. Mithraeum sedmi bran (Mitreo delle Sette Porte)
83. Lázně šesti sloupů (Terme delle Sei Colonne)
Na Decumanus Maximus procházíme kolem dvou nájemních domů (insulae), Dionýsiova a Orlího domu (Insula dell'Aquila), které pocházejí z doby Hadriánovy a byly restaurovány v polovině 3. stol. po Kr. Zachovalo se zde i Mithraeum sedmi bran (Mitreo delle Sette Porte), vyzdobené freskou, které zobrazuje krásnou zahradu. Oba domy sousedí s Termami šesti sloupů (Terme delle Sei Colonne), z nichž se zachovalo frigidarium a bazény calidaria.
84. Trajánova škola (Schola del Traiano)
Krásná půlkruhová exedra s mramorovou podlahou, původně vyzdobená sloupy a sochami, tvořila vstup k tomuto sídlu jedné z obchodních společností. Byla zřízena na místě staršího domu s atriem a peristylem. Budova má krásný sloupový dvůr, v zadní části se nachází světlé triclinium (jídelna) s krásnou černobílou mozaikou. Byla zde nalezena socha císaře Trajána (dnes v muzeu).
85. Angiportico delle Tabernae
86. Portico della Fontata a Lucerna
Dlouhá budova, která se táhne na Decumanus Maximus až skoro k Porta Marina, je nazvána podle zdobné mramorové studny.
87. Hostinec Alexandra Helixe (Caupona di Alexander Helix)
88. Mořská brána (Porta Marina)
Porta Marina (Mořská brána) se nacházela asi 100 metrů od tehdejšího pobřeží. Z jedné z obou věží, které stály po stranách brány, byl ve 2. pol. 2. stol. po Kr. přestavěn hostinec, který je nazván jménem Alexandra Helixe podle nápisu na mozaikové podlaze. Mozaika zobrazuje i Venuši s Amorem, dva bojovníky a dva tanečníky.
89. Náhrobek (Monumento Sepolcrale)
90. Svatyně Dobré bohyně (Santuario della Bona Dea)
91. Domus Fulminata
92. Náhrobek Cartilia Poplicola (Tomba di Cartilio Poplicola)
Za přímořskou branou leží soubor nejrůznějších staveb. Tento prostor vně hradeb sloužil jako pohřebiště, jak o tom svědčí zachované náhrobky (89, 92). Kromě hrobek zde najdeme i dva krásné domy (91, 95) a chrám zasvěcený Dobré bohyni (90).
93. Lázně (Terme della Marciana)
Termy se rozkládaly podél Via Severiana asi 10 metrů od pobřeží. Pocházejí z konce 2. stol. po Kr. Velký sál frigidaria dosahoval délky 14 metrů. Sousední menší místnost, která sloužila zřejmě jako apodyterium (šatna), skrývá nádhernou černobílou mozaiku představující atlety.
94. Synagoga
Synagoga stála mezi Via Severiana a tehdejším pobřežím. Vznikla v 1. stol po Kr. a do 4. stol. byla neustále přestavována. Ještě dnes zde nalezneme zbytky mozaikové podlahy. Ve velkém sále je apsida, v níž byla uchovávána tóra. Sousední místnost se stolem a pecí zřejmě sloužila k přípravě nekvašeného chleba.
95. Domus
96. Dům nymphaea (Domus del Ninfeo)
97. Dům Dioskurů (Domus dei Dioscuri)
Vedle Domu Dioskurů se vypíná krásné trojdílné okno Domu nymfea ze 4. stol. po Kr. Nachází se zde nymfeum, v jehož nikách stály ve starověku sochy, které se bohužel nezachovaly.
98. Domovní blok (Insula del Graffito)
99. Domovní blok (Insula delle pareti gialle)
100. Domovní blok (Insula delle Muse)
101. Domovní blok (Insula delle Volte Dipinte)
102. Domy se zahradami (Case giardino)
Jedná se o architektonicky zajímavý obytný komplex, který vyniká funkčností a moderností. Pochází z doby Hadriánovy (125 po Kr.) a poukazuje na změnu vkusu a požadavků na kvalitu bydlení majetných obyvatel Ostie. Možná se stalo příliš nákladným vlastnit domus s atriem a peristylem, obehnaný mohutnou zdí, která jej oddělovala od okolního světa. Každopádně v Ostii vznikly tyto luxusní nájemní domy (insulae) s velkými okny, která vedla do společné zahrady.
V Domě malovaných stropů (Insula delle Volte Dipinte) můžeme vystoupit po schodišti do patra, kde se dochovala místnost se stolem a pecí, která sloužila zřejmě jako kuchyně.
103. Lázně (Terme Marittime)
Termy z doby Hadriánovy obsahují pozoruhodné černobílé mozaiky, které představují mořská božstva.
104. Dům Martův (Domus di Marte)
105. Chrám lodních kovářů (Tempio dei Fabbri Navali)
Chrám z 3. stol. po Kr. patřil cechu lodních kovářů.
106. Křesťanská bazilika (Basilica christiana)
Budova vznikla zřejmě přestavbou sousedních lázní z pozdní doby císařské, méně pravděpodobná je domněnka některých badatelů, že se jedná o konstantinovskou baziliku zasvěcenou sv. Petru, sv. Pavlu a sv. Janu Křtiteli.
107. Dům mozaiek (Casa del Mosaico del Porto)
108. Dům Serapidův (Casa del Serapide)
Z domu Serapidova z r. 120 po Kr. se zachovaly arkády vnitřního dvora. Schodiště na levé straně portiku vede do patra, odkud se z dnešní terasy otevírá nádherný pohled na celé město a nedalekou Tiberu.
109. Lázně sedmi mudrců (Terme dei Sette Sapienti)
Termy sedmi mudrců se rozkládají hned za Serapidovým domem. Na levé straně se nachází velký kruhový sál, který byl kdysi zakryt kupolí. Velká černobílá mozaika na podlaze zobrazuje lovecké scény. Ve vestibulu lze rozpoznat dobře zachované fresky znázorňující sedm mudrců a jejich velmi upřímné rady ohledně dobrého trávení.
110. Dům vozatajů (Casa degli Aurighi)
Domovní blok je nazván podle fresky v přízemí, která zobrazuje dva vozataje. Pokud se týká výšky zdiva, jedná se o nejzachovalejší část městské zástavby.
111. Svatyně tří lodí (Sacello delle Tre Navate)
Svatyně byla pravděpodobně malým mithraeem.
112. Anniův dům (Casa di Annio)
V budově z r. 128 najdeme několik dobře zachovaných fresek.
113. Lázně (Terme della Trinacria)
114. Dům Serapidův (Caseggiato del Serapide), Dům Baccha a Ariadny (Caseggiato di Bacco e Arianna)
Úzká ulička ústí k zvláště pozoruhodnému komplexu, který sestává z lázní a domovního bloku z doby Hadriánovy. V Domě Baccha a Ariadny se zachovaly jedny z nejvýznamnějších ostijských mozaiek. Černobílá mozaika v tricliniu zobrazuje boj Eróta s Panem.
115. Mithraeum císařského paláce (Mitreo del Palazzo Imperiale)
116. Lázně císařského paláce (Terme del Palazzo Imperiale)
Nedaleko dosud neodkrytého císařského paláce se nachází architektonický soubor, který se skládá z budovy lázní a mithraea.
117. Trajánova tržnice (Mercati Traianesi)
118. Sýpka (Horrea dei Mensores)
119. Aula dei Mensores
Velké obilní skladiště, z nichž jedno (Horrea dei Mensores) bylo sídlem společnosti (Corpus Mensorum Frumentariorum Ostiensum), jejímž úkolem bylo kontrolovat váhu a kvalitu obilí, jak o tom svědčí i zachovaná mozaika.
120. Mithrovy lázně (Terme del Mitra)
Mithrovy termy vznikly r. 125 po Kr. a kolem r. 200 byly přestavěny. Pozoruhodné je zvláště podzemí se spletí chodeb. V letních měsících, kdy vyschne voda, která v zimě zaplavuje podzemní prostory, je možné si prohlédnout malé mithraeum, zřízené již ve starověku z nepoužívané místnosti.
121. Posvátný okrsek republikánských chrámů (Area Sacra dei Tempi Repubblicani)
Zahrnuje velký chrám Herkula Invicta (neporaženého) a dva menší chrámy zasvěcené neznámým božstvům. Byly postaveny v době Sullově a za Trajána a později za Theodosia přestavěny. Tyto pozdní přestavby svědčí o tom, jak dlouho lpěli obyvatelé Ostie na tomto prastarém pohanském kultu.
122. Dům Amora a Psýché (Domus di Amore e Psiche)
Jeden z mnoha domů, které zde vznikly na konci 4. stol. po Kr. a vyznačují se především bohatstvím svého vybavení. Pozorohodné je velké sloupové nymfeum, které se nachází uvnitř vily. Některé z menších místností jsou obloženy různobarevným mramorem, v jedné z nich je kopie sousoší Amora a Psýché (originál je v muzeu). Velká jídelna je vybavena podlahou bohatě vykládanou mramorem (opus sectile).
123. Buticosovy lázně (Terme di Buticosus)
Lázně, které vznikly r. 112 po Kr., nesou stopy bohaté freskové výzdoby. Jejich název je odvozen od jména lázeňského (Buticosus), které najdeme na mozaikové podlaze. Poměrně dobře je zachovaná místnost calidaria.
124. Epagathiova a Epafroditiova sýpka (Horrea Epagathiana ed Epafroditiana)
Tato mohutná budova z 2. stol. po Kr. se sloupovým nádvořím byla svými vlastníky, Epagathiem a Epafroditiem, používána jako skladiště. Pravoúhlý dvůr se vyznačuje mozaikou s vyobrazením svastiky, která v době antiky platila jako magické znamení k odvrácení neštěstí. Dobře zachované vnitřní prostory s originální křížovou klenbou se dnes využívají k uskladnění archeologických nálezů.