Piazza Bra Lví brána Aréna
Aréna Dóm
Piazza delle Erbe
Piazza dei Signori
Hrobky Skaligerů
Dům Romeův a dům Juliin
Kostel sv. Anastázia
San Fermo Maggiore

Verona

Hlavní město stejnojmenné provincie leží při řece Adiži, na úpatí pohoří Monti Lessini. Původně keltské, později etruské sídliště se v roce 89 př.n.l. stalo římskou kolonií. Verona byla jedním z center ostrogótské říše za Theodoricha, později za Pipina Krátkého se stala významným střediskem franské moci. Ve 12. a 13. století byla Verona samostatným městským státem, v letech 1260-1387 se dostala pod nadvládu ghibellinského rodu Scaligerů, pak si ji nakrátko podmanili milánští Viscontiové, v letech 1405-1796 byla součástí benátské republiky. V období rakouské nadvlády (1814-1866) byla Verona přestavěna jako pevnost a tvořila s Peschierou, Mantovou a Legnanem opěrný čtyřúhelník. Roku 1866 byla Verona přičleněna k Italskému království.

Ze slavných rodáků jmenujme alespoň římského lyrika Valeria Catulla, historika Cornelia Nepota, architekta Vitruvia, malíře vrcholné italské renesance Paola Caliaru, zvaného Veronese (1528-1588) a architekta Sammicheliho (1484-1559).

Piazza Bra

Na náměstí projdeme dvojitou hrotitou branou (Portoni), která je součástí opevnění vybudovaného Gian Galeazzem Viscontim v době milánské nadvlády. V jeho středu najdeme park s novodobou kašnou, po stranách kasárna benátské stráže (Palazzo della Gran Guardia) z r. 1610 od Domenica Curtoniho a klasicistní radnice (Palazzo Municipale, též Palazzo Barbieri) z r. 1838.

Aréna

 Římský amfiteátr pro 25 000 diváků z počátku 1. stol. po Kr. se původně nacházel vně městských hradeb. Je po římském Koloseu druhým největším amfiteátrem (délka 138,77 m, šířka 109,52 m). Z vnější fasády se zachovala jen malá část. Od roku 1913 se zde pravidelně pořádají operní představení.

Piazza delle Erbe (Zelný trh)

 Nejznámější náměstí ve Veroně leží na místě antického fóra. Po jeho levé straně najdeme Domus mercatorium (dnes je zde obchodní komora), který byl postaven v roce 1309 na náklady Alberta I. della Scala. Závěr náměstí tvoří mohutný Palazzo Maffei - vrcholná stavba veronského baroka z roku 1688, korunovaná lodžií s 6 sochami postav z antické mytologie (Herkules, Jupiter, Venuše, Merkur, Apollo a Minerva). Vedle Palazzo Maffei se vypíná věž Torre del Gardello, jejíž výstavba byla započata v roce 1370 a dokončena roku 1626. Vpravo se nachází Dům Mazzanti s freskami na mytologické náměty z 16. století od Alberta Cavalliho. Na téže straně náměstí stojí 83 m vysoká věž Lambertiů z roku 1172. Uprostřed náměstí najdeme sloup sv. Marka s benátským lvem (1523), kašnu Fontana di Madonna Verona a gotický tabernákl.

Piazza dei Signori

 Narozdíl od živého Piazza delle Erbe působí Piazza dei Signori spíše chladně, vyrovnaně a aristokraticky. Paláce, které obklopují náměstí, jsou navzájem spojeny arkádami. Uprostřed náměstí stojí pomník Danta Alighieriho, dílo Uga Zannoniho z roku 1865, které připomíná léta, která ve Veroně strávil básník v exilu na dvoře Bartolomea I. della Scala. Průčelí náměstí tvoří Palazzo del Comune a Palazzo del Capitano. Na konci náměstí stojí palác Skaligerů ze 13. století, který ovšem prošel v průběhu staletí řadou přestaveb. Na jeho nádvoří se nachází krásná renesanční kašna a lodžie se zbytky Altichierových fresek. Nejelegantnější budovou náměstí je bezpochyby renesanční Loggia del Consiglio (též zvaná Loggia di fr? Giocondo) z roku 1476.

Hrobky Skaligerů

 Za mramorovou zdí s litinovou mříží se nalézají náhrobky rodu della Scala, veronských tyranů z let 1260-1387. Mužští členové rodu jsou zobrazeni dvakrát - jednou ležící na sarkofágu, podruhé v jezdecké pozici v plné zbroji na vrcholu hrobky.

Dům Romeův a dům Juliin

 V ulici Via delle Arche Scaligere se nalézá dům, který podle tradice patřil rodině Montecchi, jeden z nejstarších veronských domů vůbec. Pár kroků od Piazza delle Erbe na Via Capello stojí dům ze 14. století, jehož vlastníky prý byla rodina Dal Capello. Legenda hovoří o tom, že právě zde žila Julie, hrdinka Shakespearovy tragédie. Na nádvoří najdeme malý mramorový balkón a bronzovou sochu Julie.

Kostel sv. Anastázia (Chiesa di S. Anastasia)

 Největší veronský kostel byl založen v roce 1290 a dokončen v posledních letech 15. století. Fasáda dominikánského kostela zůstala bohužel nedokončena. V interiéru se nachází překrásná bílo-modro-červená mramorová podlaha, dílo Pietra da Forlezza z r. 1462. Oltářní obraz Růžencové Madony v levé boční lodi pochází z 13. století. Pozoruhodné jsou dvě nádoby na svěcenou vodu podpírané lidskými postavami. V sakristii se dnes nachází Pisanellova freska z let 1433-38, zobrazující legendu o sv. Jiří, původně určená pro poutní kapli (Capella Pellegrini).

Il Duomo (Dóm)

 Téměř na nábřeží Adige stojí jedna z nejpozoruhodnějších architektonických památek italského románského slohu. Základní stavba baziliky pochází z 12. stol. s gotickými přístavbami ze stol. 15. Vedle dómu stojí na románských základech campanile (zvonice), která byla podle původních návrhů architekta Sammicheliho (16. stol.) dokončena až r. 1926. Uvnitř baziliky můžeme obdivovat Tizianův obraz Nanebevzetí Panny Marie (Assunzione di Santa Maria). Nalevo od dómu se nachází románská křížová chodba (1123) se starokřesťanskou mozaikovou dlažbou.

Lví brána (Porta dei Leoni)

 Brána je starobylým pozůstatkem římské Verony (pochází z pol. 1. stol. př. Kr.) Na jejím vrcholku kdysi stála kvadriga (čtyřspřeží). Nedaleko byly provedeny archeologické vykopávky, které odhalily mj. i základy římské věže a jsou dobře viditelné z dnešní Via Leoni.

San Fermo Maggiore

 Jeden z nejzajímavějších veronských chrámů se skládá z dolní románské svatyně z 11. století a horní gotické svatyně z 13. století. Byl postaven na místě mučednické smrti sv. Ferma a sv. Rustica v r. 361. V horním kostele se zachovaly významné fresky (Pisanellovo Zvěstování) a skulptury. Fasáda je směsí románských a gotických prvků.